Nová forma vzdělávání, distanční vzdělávání, která byla zavedena v současné společnosti, je nejistotou jak pro žáky a studenty a jejich rodiny, tak pro samotné školy jako realizátory vzdělávání. Povinnost této formy vzdělávání je zakotvena ve školském zákoně a je zde i požadavek vedení této výuky prostřednictvím ICT techniky.
Zde předkládaný průzkum využil dotazník PISA o materiální saturaci žáků v oblasti ICT a realizovali jsme tento dotazník u žáků se sluchovým postižením. Data z tohoto dotazníku jsme následně vztáhli k současné praxi ve školách pro žáky se sluchovým postižením v době pandemie Covid-19.