Abstrakt
Přehledová práce představuje krizi středního věku (KSV), koncept, který dosud zůstává kontroverzním. Počátky konceptu se vztahují k filosofovi Arthuru Schopenhauerovi a psychiatrovi Carlu Gustavu Jungovi, ale první systematické zpracování problému i jeho pojmenování pocházejí od psychoanalytika Elliotta Jaquese z poloviny šedesátých let 20. století.
KSV se nejčastěji vyskytuje mezi 35. a 55. rokem života. Prevalence se udává v širokém rozmezí 10-80 % populace.
Autoři seznamují čtenáře také s vývojovými úkoly středního věku, psychologi í středního věku a s konceptem osobní pohody. Představují příznaky KSV.
V poslední části práce se blíže zaměřují na tři klíčové práce k tématu KSV.