Charles Explorer logo
🇨🇿

Výsledky endoskopicky asistované dekomprese nervus ulnaris v oblasti lokte

Publikace na 2. lékařská fakulta |
2021

Abstrakt

Cíl: Cílem práce bylo analyzovat výsledky endoskopicky asistované dekomprese n. ulnaris v loketní krajině u většího souboru pacientů se syndromem ulnárního sulku. Materiál a metodika: Byla provedena analýza 204 pacientů s diagnózou syndromu ulnárního sulku, u kterých jsme provedli 213 endoskopicky asistovaných dekompresí n. ulnaris v loketní krajině v období od května 2007 do prosince 2016.

Soubor byl nejprve sledován prospektivně po dobu 3 měsíců (70 % pacientů), další část výsledků byla získána retrospektivně s delším odstupem od operace na základě námi vytvořeného dotazníku vyplněného 55 % pacientů. Výsledky: Ze 149 prospektivně sledovaných případů (141 pacientů) bylo popsáno zlepšení či dokonce výrazné zlepšení u 90 % z nich.

Jako stacionární hodnotilo obtíže 9 % a zhoršení popsalo 1 % operovaných. Celkem 137 pacientů bylo po výkonu vyšetřeno elektromyograficky.

U 89 % z nich byl pooperační elektrofyziologický nález hodnocen jako zlepšený, u 10 % jako stacionární a u 1 % (n = 2) došlo ke zhoršení. Obě tato zhoršení byla přechodná a při dalším elektromyografickém vyšetření s odstupem 10, resp. 15 měsíců od operace bylo prokázáno zlepšení bez nutnosti operační revize, a to i vzhledem ke zlepšenému klinickému stavu.

Vyplněný dotazník byl získán ve 121 případech (115 pacientů) s celkovým follow-up 14-129 měsíců, v průměru 60 měsíců. Celkové zlepšení operované ruky popsalo 92 % respondentů, spokojenost s účinkem a celkovým průběhem výkonu a rekonvalescence vyjádřilo 89,5 %.

Nebyl prokázán statisticky signifikantní vztah mezi předoperační tíží nálezu (skóre dle McGowana či elektrofyziologický nález) a pooperační spokojeností pacienta. Byl naopak jasně prokázán vztah mezi spokojeností pacienta po operaci a subjektivním návratem citlivosti nebo zlepšením síly úchopu.

Závěr: Náš soubor pacientů potvrzuje, že endoskopicky asistovaná dekomprese n. ulnaris v loketní krajině představuje bezpečnou a spolehlivou alternativu v chirurgické léčbě syndromu ulnárního sulku. Při správné indikaci vede tento výkon u naprosté většiny pacientů, vč. těch s pokročilou lézí nervu před operací, k dlouhodobému zlepšení obtíží spojených s tímto úžinovým syndromem.