Východiska: Kouření je považováno za rizikový faktor vzniku bakteriální vaginózy. V současnosti však není známo, které parametry vaginálního prostředí jsou ovlivněny a jak kouření spouští bakteriální vaginózu.
Cíl studie: Primárním cílem je odhadnout velikost efektu kouření na vaginální pH a Nugentovo skóre u pacientek s chronickým vulvovaginálním diskomfortem před vznikem epizody manifestní vaginózy. Sekundárním cílem je prozkoumat vliv kouření na jednotlivé mikroskopické parametry vaginálního prostředí a na subjektivně reportované příznaky vaginálního diskomfortu.
Metodika: Kouření reportované pacientkami bylo testováno jako prediktor pomocí multivariantní logistické a ordinální logistické regresní analýzy na souboru dat z první návštěvy randomizované studie NCT04171947, která zařazovala pacientky s přechodným vaginálním prostředím. Pro ověření primární hypotézy (poměr šancí OR na vaginální pH > 4,5 a Nugentovo skóre > 3 u kuřáků) byla uplatněna hladina významnosti á = 5 %.
Pro exploratorní analýzu vlivu kouření na parametry vaginálního prostředí byla uplatněna á očištěna dle Bonferoniho. Výsledek: V průřezovém vzorku 250 žen po očištění o vliv dalších rizikových faktorů, že mělo kouření, má dopad na Nugentovo skóre (OR = 3,3 (1,3-8,5), p = 0,011), přičemž pH nebylo ovlivněno (OR = 1,2 (0,5-2,8), p = 0,698).
Kouření bylo spojeno s prevalencí klíčových buněk (p < 0,000), bakterií Gardnerella spp. (p = 0,001) a Mobiluncus spp. (p = 0,001), zatímco zastoupení bakterií Lactobacillus zůstalo nedotčeno (p = 0,049). Závěr: Z pozorování lze odvodit, že na rozdíl od obvyklých předpokladů není vaginální Lactobacillus přímo ovlivňován kouřením, které spíše vytváří specifické příznivé podmínky a podporuje růst bakterií Gardnerella spp. a Mobiluncus spp.
Vzhledem k tomu, že další parametry zůstaly nedotčeny, lze předpokládat, že kouření vede k vaginální dysbióze vytvořením příznivých podmínek speciálně pro tyto dva oportunní patogeny.