Abstrakt
Škála spokojenosti se životem (Satisfaction With Life Scale, SWLS; Diener et al., 1985) patří mezi nejpoužívanější nástroje pro měření životní spokojenosti a osobní pohody. Mnoho studií využívajících klasickou testovou teorii potvrdilo její dobré psychometrické vlastnosti, včetně validity, vnitřní konzistentnosti a test-retest reliability (Pavot et al., 1991; Lucas et al., 1996; Pavot & Diener, 1993), nicméně výsledky týkající se její dimenzionality se liší (např.
Emerson et al., 2017). Zároveň doposud pouze velmi málo studií testovalo její modifikace (např.
Kjell & Diener, 2020; Vitterso et al., 2005). V českém kontextu existuje k tomuto tématu jediná studie (Lewis et al., 1999), která zkoumá faktorovou strukturu a reliabilitu českého překladu SWLS škály na malém výzkumném vzorku českých univerzitních studentů.
Na základě výsledků explorační a konfirmační faktorové analýzy, která ukázala na vysokou konzistentnost škály, se doporučuje využití českého překladu této škály na výzkumech české populace. Ačkoliv od provedení studie uběhlo již více než dvacet let, žádný metodologický výzkum škály SWLS na českých datech nebyl dosud realizován.
Cílem tohoto příspěvku je představit výsledky studie, která byla zaměřena na testování psychometrických vlastností české verze tradiční SWLS sestávající z pěti položek a porovnání výsledků s jejími zkrácenými verzemi se čtyřmi (SWLS-4) a třemi (SWLS-3) položkami za pomocí teorie odpovědi na položku (Item Response Theory, IRT). Aplikováním IRT lze také zjistit, jak funguje sedmipoložková škála odpovědí a zda je možné použít škálu kratší.
Analýza byla provedena na datech z reprezentativního výzkumu české populace starší 18 let z roku 2019 (N = 1 000).