Teoretický pohled na extrémní sporty převážně vychází z předpokladu, že účast v nich je zapříčiněna potřebou vyhledávání rizik (thrill seeking) a silných zážitků (sensation seeking). Nicméně metodologie postavena s tímto předsudkem může vézt k výsledkům nevztahujícím se k žité zkušenosti sportovců.
Cíle: Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo prostřednictvím fenomenologicko-hermeneutického kvalitativního přístupu zmapovat, zda a jakým způsobem čeští extrémní kajakáři prožívají smrtelnost v celkovém kontextu jejich sportu. Metodika: Pro sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaného dotazování (9 mužů a jedna žena věnující se extrémnímu kayakingu, ve věku 21-42 let).
Data byla analyzována prostřednictvím Tematické analýzy. Výsledky: Z výzkumu vyplývá, že respondenti vnímají svou smrtelnost skrze bohatost fenoménu extrémního kayakingu, zejména ovšem skrze zkušenosti s bezprostředním ohrožením života členů kajakářské komunity.
Množství pozitivních zkušeností, které jim extrémní jízda na kajaku přináší, je vede k neustálé snaze o minimalizaci rizik pro možnost v jejich sportu (resp. životním stylu) pokračovat.