Chronické žilní onemocnění (chronic venous disease, CVD) je charakterizováno nejen vysokou prevalencí, ale zároveň i progredujícím rázem nemoci. Průkaz klíčové role zánětu žilní stěny v patofyziologii onemocnění zároveň označil další vhodnou lokalizaci léčebných cílů.
Snaha o zpomalení progrese nemoci do vyšších stadií začíná časnou identifikací nemocných, pokračuje správnou diagnostikou a včasným zahájením adekvátní léčby. Terapeutické intervence nezahrnují pouze řešení viditelných znaků CVD (např. varixů), patří k nim především postupy k ovlivnění ohniska patofyziologie CVD – tedy tlumení zánětu žilní stěny.
Sdělení hodnotí compliance nemocných s jednotlivými terapeutickými metodami, shrnuje účinky medikamentózní léčby a odhaluje protektivní roli flavonoidů v makrocirkulaci i mikrocirkulaci. Používání venofarmak s nejvyšším stupněm doporučení nejen oddaluje progresi nemoci, ale současně zvyšuje kvalitu života nemocného.