Terpenické pryskyřice byly (a stále jsou) hlavní součástí obrazových laků, laků hudebních nástrojů a nábytkových politur. Infračervená spektrometrie (FTIR) je nedestruktivní metoda, která se často využívá k potvrzení jejich přítomnosti v uměleckých dílech.
Vzájemné rozlišení terpenických látek však neumožňuje, neboť jejich FTIR spektra jsou si velmi podobná. Terpenické pryskyřice jsou látky chemicky podobné; obsahují tytéž funkční skupiny, ale liší se jejich po čtem, poměrem a prostorovým umístěním v molekule.
Aby se mohly rozlišit jednotlivé přírodní terpenické pryskyřice metodou FTIR spektrometrie, byly hledány optimální podmínky derivatizace (v tomto případě fluorace) vzorků. Byla změřena FTIR spektra čistých nefluorovaných pryskyřic, poté byly testovány různé podmínky fluorace.
Na základě experimentů pak byly stanoveny optimální podmínky fluorace, které vedly k nejčitelnějším rozdílům ve FTIR spektrech jednotlivých přírodních terpenických látek.