Abstrakt
Jazyk můžeme chápat různě - jako strukturovaný systém se specifickými pravidly, neutrální nástroj komunikace, zrcadlo objektivní reality nebo svébytný kulturní vesmír. Etnolingvistika ho chápe v posledním jmenovaném smyslu, tedy jako interpretativní, hodnotící, historicky tvarovaný a kulturně podmíněný model přirozeného světa, který se nám prostřednictvím mateřského jazyka dává a tím se částečně stává i naším světem.
Významy slov v tomto pojetí figurují jako svého druhu kulturní artefakty, jejichž analýzou lze hlouběji proniknout do symbolických systémů kultury, která je vytvořila. Ve svém příspěvku se budu věnovat teorii přirozeného sémantického metajazyka Anny Wierzbické: jedinečné, neetnocentrické a široce empiricky zakotvené metodologii etnolingvistického výzkumu.
Tato u nás stále ještě poměrně neznámá koncepce představuje velmi plodný analytický nástroj, svým potenciálem dalece překračující hranice lingvistiky i lingvistické antropologie.