Abstrakt
Marginalizace témat souvisejících s početím v komunikaci mezigenera ční rodičů s teenagery a mezi-genderové interpersonální u obyvatel tzv. nižších socioekonomických vrstev v Limě vede k "upozaďování" skutečnosti, že (nechráněná) sexuální aktivita může vést k neúmyslnému otěhotnění. To podporuje normalizaci nezáměrných a náhodných otěhotnění, nucená těhotenství, ale i provádění potratů (nucených či ne), a porody nechtěných a opouštěných potomků.
Záměrem prezentace je představit některé místní domněnky či předpoklady a oblasti nedorozumění související s početím, jak jsem se s nimi setkala během etnografického výzkumu těhotenství v Limě, a to, jak se k těhotným ženám/dívkám přistupuje odlišně v závislosti na jejich věku počínaje přibližně devátým rokem věku, přičemž kategorie dospívajících není žádnou jednotnou skupinou. V tzv. nízkých socioekonomických vrstvách biologický otec prvorozeného dítěte převážně absentuje a opuštěnost a prekarita žen-matek jsou časté.
V Peru přetrvává patriarchát vysoké intenzity a kultura znásilnění živící hodnoty a praktiky, které muže vedou k ignorování možnosti otěhotnění. V Latinské Americe oproti klesající míře porodnosti neklesají počty těhotenství u dospívajících, a v Peru rostou.
Potrat v této zemi je nezákonný, prevence těhotenství mladistvých nízká nebo žádná a plánované rodičovství má malý dopad, generační propast mezi dospívajícími a rodiči je hluboká a mnozí katoličtí a evangelikální rodiče protestují proti "genderové ideologii" a aktualizaci školních osnov. K interpretaci využívám teorie rodinných systémů a sociokulturní i biologické přístupy.
Konkrétněji tematizuji oblasti genderové asymetrie, vyvlastnění ženského těla, agentnosti, disempowerment, závazku a (ne)zodpovědnosti, víry, důvěry, smůly, hanby (vergüenza), "respektu" a sekundární viktimizace.