Abstrakt
Přestože jsou onkologická onemocnění u dětí relativně vzácná, je možné, že se ve své praxi s takovým žákem, případně studentem potkáte. Jako učitelé můžete být dokonce jedním z prvních, kteří si všimnou nápadných výkyvů výkonnosti či jiných projevů onemocnění v hodinách tělesné v ýchovy.
Při akutní léčbě žák obvykle školu nenavštěvuje. Vyučování a případné pohybové aktivity jsou formou fyzioterapie či herní terapie realizovány v rámci zdravotnického zařízení.
V době, kdy se žák vrací po náročné a mnohdy relativně dlouhé léčbě zpátky do školy mezi vrstevníky, může pociťovat ostych okolí a obavy z přijetí, proto je žádoucí ho co nejvíce zapojit do kolektivu - a to i v rámci tělesné výchovy a pohybových aktivit. Učitel by měl komunikovat jak se samotným žákem, tak s rodiči (zákonnými zástupci) a jejich prostřednictvím také s ošetřujícím lékařem, který pohybové aktivity doporučuje.
Pokud je to jen trochu možné, doporučuje se žáka z hodin tělesné výchovy neuvolňovat, ale zapojit ho do hodin s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu. Pohybové a zejména pak psychomotorické aktivity pomáhají žákům skrze pohyb, vnímání, hru a kreativitu utvářet osobnost.