Abstrakt
Vzdělávání není jen v krizi, ale může také s nadějí pozdvihovat jak děti v rodinách tak děti samotné a s lidskostí tak zlepšovat svět. Teoretické myšlenky, které vnášejí do vzdělávání naději, poskytují například Radim Palouš, J.A.
Komenský nebo Gabriel Marcel. Pedagogika Jana Patočky je fenomenologická.
Pedagogika Klause Schallera je dialogická, Didaktika Komenského je spojena s teologií a svět podle něj se podobá škole. Gabriel Marcel je také filosofem naděje.
Marcel píše, že naděje je spojena s láskou. Marcel také píše, že naděje je spojena se svobodou.
Podobně jako Bergson, píše Marcel o duši otevřené a duši uzavřené.