Abstract
Vývoj cévní náhrady pro nízké průtoky je aktuální otázkou. Model hledání vývoje náhrady optimálních vlastností, který vychází z myšlenky převzetí charakteristiky biologického modelu - veny safeny, a naprogramování těchto vlastností do modelu konstruované náhrady, je jedním z možných směrů vývoje.
Představovaná náhrada, která je výsledkem práce autorského kolektivu doktoranda, se skládá ze tří částí - nevstřebatelného scaffoldu představujícího medii, a dvou vstřebatelných kolagenních vrstev - pseudointimy a pseudoadventicie. Cílové parametry protézy byly určeny výsledky testů základní metody fyzikálního testování - jednoosou tahovou zkoušku a inflačně-extenzní test, stejně jako další postupy, u humánních vzorků safeny.
Klíčovou otázkou je technologie výroby kolagenní vrstvy protézy. I další postupy výroby však mohou mít nezanedbatelný vliv na vlastnosti cévní protézy - mezi takové patří tvrzení kolagenu, antitrombogenní ošetření vnitřního povrchu cévní náhrady a použití metody sterilizace.
Autor se zabývá problematikou vývoje nové kolegenní složky třívrstvé cévní protézy z českého kapra, který se vyznačuje nižší antigenicitou ve srovnání s kolagenem bovinním. Porovnává standardní a purifikovaný kapří kolagen, který má nižší zastoupení reziduálního tuku s otázkou porovnání průchodnosti při experimentální implantaci ve dvou skupinách na ovčím modelu.
Celkem bylo implantováno 14 protéz ve skupině A sedmi ovcím (standardní kapří kolagen) a 18 protéz ve skupině B devíti ovcím (purifikovaný kapří kolagen). Vždy u každé ovce byla pravostranná náhrada arteficielně zúžena za účelem prokázání průchodnosti protézy v nízkoprůtokovém řečišti.
Průtok protézami ve skupině A poklesl z původních 297+-118 ml/min na 158+-159 ml/min (p=0.041) po uplatnění arteficielní stenozy, a stejně tak od 330+-164ml/min na 97+-29 ml/min (p=0.0052) ve skupině B (p=0.27 mezi oběma skupinami). Ve skupině A došlo u přeživších pěti ovcí k uzávěru dvou cévních protéz a to 3 a 14 den od implantace.
Ve skupině B, z šesti přeživších ovcí, pouze jedna protéza na levé straně krku zůstala průchodná (p=0.0017). Histologie explantovaných náhrad ukázala degradaci intimální vrstvy v centru s endotelizací od periferie (anastomóz) ve skupině A a formování silné fibrosní intimální vrstvy ve skupině B.
Experimentální práce ukázala, že poměr mezi kolagenem a obsahem tuku u nově vyvinuté třívrstvé cévní protézy určené pro nízké průtoky, hraje zásadní roli ve smyslu průchodnosti a vzniku strukturálních změn po implantaci na ovčím modelu. Kolagenní cévní protéza, protéza pro nízké průtoky inflačně extensní test, zesítění, kompozitní trubice, ovce, umělá cévní náhrad