Rose Ausländerová (1901-1988) patří k nejvýraznějším i nejpozoruhodnějším hlasům německy psané poezie druhé poloviny dvacátého století. Zároveň se stejně jako Paul Celan, Nelly Sachsová či Hilde Dominová řadí k autorům židovského původu, kteří dokázali přetavit zkušenost holokaustu do básnického slova v němčině, svém mateřském jazyce a přitom jazyce vrahů jejich rodin.
Tento rozpor vede k poezii často označované jako hermetická, neproniknutelná. Přesto je tato poezie přímo nabita odkazy a reáliemi, které jsou velmi hmatatelné a hmotné a stojí za to dát si práci s jejich rozklíčováváním.
Výbor z poezie Rose Ausländerové přináší její básně z pomezí řeči v nových překladech do češtiny.