Využití testů soběstačnosti k predikci výsledného funkčního stavu pacientů po cévních mozkových příhodách
Abstrakt
Hlavním cílem příspěvku je sledování testů soběstačnosti v časné fázi po cévní mozkové příhodě a vývoje jejich výsledků ve vztahu k tíži počátečního postižení pacientů. Pozornost je věnována hledání vztahu mezi rehabilitační léčbou a stavem pacientů rok po propuštění z oddělení včasné rehabilitace.
Ve sledovaném souboru bylo 87 pacientů z akutních lůžkových rehabilitačních oddělení na třech různých místech České republiky. Jeden rok po propuštění bylo znovu testováno 29 z nich.
Hodnoty testu soběstačnosti FIM (Functional Independence Measures) z kontrolního hodnocení statisticky významně (na hladině významnosti 0,05) korelovaly s tíží disability při přijetí na popisovaná rehabilitační lůžka. Pacienti s těžším postižením se zlepšili více než pacienti s postižením lehčím.
Ke stejnému výsledku dospějeme při sledování vlivu počtu dnů, které uplynuly mezi vznikem iktu a přijetím na rehabilitační lůžka. Čím dříve byli pacienti přijati, tím většího zlepšení mohli dosáhnout (na hladině významnosti 0,05). Sledování vývoje funkčního stavu a zlepšování soběstačnosti je zcela zásadní pro indikaci rehabilitace a mapování jejích výsledků.
V České republice bohužel stále ještě hledáme jednotná kritéria hodnocení disability a mnoho pacientů kvůli tomu prochází celým systémem rehabilitace bez jasného vedení.