Petr Agha a Jan Géryk v Úvodu tvrdí, že hegemonní interpretace sametové revoluce, která vzešla z politických bojů raných devadesátých let, může hrát roli brzdy spíše než urychlovače potenciálních progresivních společenských hnutí. Proto Agha a Géryk navrhují poohlížet se po odkazu roku 1989 jinde než na tradičních místech obsazených strážci, kteří vykládají rok 1989 optikou takzvaného "návratu na Západ".
Agha a Géryk doporučují vrátit se k revoluci samotné, chápané jako období široké škály potencialit, což ostatně může být produktivnější v boji proti vzestupu autoritářství ve střední Evropě než staré neoliberální recepty.