Abstract
Beta-blokátory 3. generace mají vyjma sympatolytického účinku i aditivní vazodilatační a často i antioxidační účinek, bez negativního vlivu na metabolismus glukózy a lipidů. Podávání těchto léků u metabolicky rizikových nemocných lze oproti konvenčním beta-blokátorům starší generace považovat za bezpečné.
Jistou nevýhodou této skupiny je relativně malé množství důkazů z morbiditně-mortalitních studií u pacientů s arteriální hypertenzí. Na druhou stranu máme k dispozici dostatek důkazů o benefitu těchto léků v indikaci chronického systolického srdečního selhání.
Tento přehledový článek se věnuje některým farmakologickým a klinickým aspektům vazodilatačních beta-blokátorů, zejména nebivololu.