Abstrakt
Úvod: Porucha náhledu je komplexní kognitivně behaviorální porucha, která je typická u pacientů po získaném poškození mozku. Deficit náhledu u těchto pacientů způsobuje sníženou motivaci k rehabilitaci nebo nerealistická očekávání.
Vede k horším výsledkům v terapii a k problémům zapojit se do aktivit v širší komunitě a do zaměstnání. Cíl: Cílem přehledové studie je popsat definice a teoretické modely náhledu a shrnout závěry výzkumů ke způsobu hodnocení náhledu u dospělých pacientů po získaném poškození mozku za posledních 15 let.
Metodika: Rešerše s prvky systematizace za použití metodiky PRISMA. Vyhledávání bylo provedeno v bibliografických a multioborových elektronických databázích (Web of Science, CINAHL, MEDLINE, EBSCO, ScienceDirect, Scopus).
Do práce jsou začleněny studie publikované od roku 2005 do roku 2020 včetně. Výsledky: Celkem bylo vyhledáno 544 zdrojů.
Do finální rešerše bylo zařazeno 14 studií, které spadají do jedné ze tří kategorií: definice náhledu, modely náhledu a hodnocení náhledu. Závěr: Z rešerše vyplývá, že náhled je komplexní pojem, který je součástí metakognice.
Jeho definice je nejednotná. Nejčastěji je náhled konceptualizován jako schopnost objektivního vnímání a posouzení vlastní situace při zachování určité subjektivity v porozumění její důležitosti pro člověka.
Pouze dva z vyhledaných objektivních hodnocení náhledu hodnotí všechny jeho úrovně.