Abstrakt
V České republice, podobně jako v mnoha jiných zemích, proběhla v první dekádě nového tisíciletí velká reforma kurikula, tedy reforma cílů a obsahů školního vzdělávání. S odstupem více než deseti let od zahájení reformy se nezávislé výzkumy shodují v tom, že její provádění a výsledky byly zklamáním.
Nedávno Janík s kolektivem zjistili v reprezentativním průzkumu, že většina učitelů má k reformě negativní (45 %) nebo neutrální (37 %) přístup, při čemž pouze méně než 20 % učitelů ji přijalo a podpořilo. Vzdělávací reforma vždy představuje obtížný úkol.
Pokud přijmeme hodnocení, že reforma dosud nenaplnila očekávání, má to jistě více důvodů. Nabízím zde jeden z možných pohledů, který za jednu z příčin neúspěchů vidí nedostatek úcty.
Jde o úctu k znalostem a také k dosavadní práci učitelů.