"Aby ten náš mladý průmysl nezahynul!" Josef Binko a jeho podpora Pražských uměleckých dílen za První světové války
Abstrakt
Hlavním posláním předkládaného textu je představit zcela neznámou kapitolu v historii Pražských uměleckých dílen, které roku 1912 založili architekti Josef Gočár a Pavel Janák za finanční podpory JUDr. Odolena Grégra.
V prvních letech své existence firma skvěle prosperovala, získávala si zákazníky v širokých vrstvách veřejnosti a svými aktivitami ve prospěch kvalitní nábytkové a bytové kultury se dokonce dala přirovnat ke svým zahraničním předchůdcům jako byly Deutscher Werkbund či Wiener Werkstätte. Synonymem výroby Pražských uměleckých dílen se zakrátko stal kubistický nábytek, který v evropské produkci neměl srovnání.
Situace se ovšem razantně změnila s první světovou válkou, kdy začal umělecký průmysl postupně upadat. Také hlavní představitel Pražských uměleckých dílen, Josef Gočár, byl povolán do jižních Tyrol jako vojenský inženýr.
Po dobu své nepřítomnosti však pověřil svého švagra a jednoho z prvních objednavatelů (v letech 1907-1909 pro něj realizoval Červenou vilu v Krucemburku), továrníka a amatérského fotografa Josefa Binka, aby se ujal správy Pražských uměleckých dílen a provedl je těžkými válečnými lety. Článek je založen na podrobném studiu dosud nezveřejněných archivních materiálů ze soukromých rodinných sbírek, zvláště pak na korespondenci mezi Josefem Gočárem a Josefem Binkem z let 1916-1918, doplněnou o korespondenci mezi Josefem Binkem a pracovníky Pražských uměleckých dílen (František Zavadil, Petr Kropáček). Poukazuje na Binkovu nezištnou pomoc, obchodního ducha a vynikající schopnost najít platné řešení i v době těžkostí a válečného strádání.
Pražské umělecké dílny tak kupříkladu za války produkovaly nouzovou dřevěnou obuv či pracovaly pro jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů, mecenášů a sběratelů umění své doby, Jindřicha Waldese.