Konfirmační faktorová analýza (CFA) může být pro analýzu latentní struktury psychodiagnostických metod s vícefaktorovou strukturou a větším počtem položek příliš striktní přístup. Jedním z důvodů je nucená fixace cross-loadings a kovariancí residuí jednotlivých položek, která výrazně snižuje shodu modelu s daty.
Snaha vylepšit takový model pomocí použití modifikačních idexů může dále vést k příliš komplikovaným a obtížně interpretovatelným modelům. Tihomir Asparouhov a Bengt Muthén (2009) vytvořili pro tyto případy metodu exploračního strukturního modelování (ESEM).
Jedním z hlavních přínosů ESEM je flexibilnější přístup k modelu v duchu exploračn í faktorové analýzy (EFA) umožněný tolerancí malých kovariancí v modelu. ESEM je ale, na rozdíl od EFA, především konfirmační přístup.
Cílem příspěvku je ESEM krátce představit a zahájit odbornou diskusi o přínosech, limitech a možnostech využití tohoto přístupu jako alternativy k běžněji používaným metodám.