V roce 2020 uložily soudy mnoho přísných trestů pachatelům bagatelních krádeží za nouzového stavu; v mediálně známých případech například jeden a půl roku odnětí svobody za krádež pěti housek či dva roky za krádež vibrátoru.. V březnu 2021 velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu tuto praxi odmítl; samotné spáchání krádeže během nouzového stavu totiž není důvodem pro použití kvalifikované skutkové podstaty a aplikaci přísnějších trestních sazeb..
Dosud neznámý počet osob tak vykonává přísný a nespravedlivý trest; kdyby byly odsouzeny dle správné právní kvalifikace dnes, byly by potrestány řádově mírnějším trestem.. V této studii kvantifikujeme počet takto dotčených osob z databáze pravomocných soudních rozsudků z roku 2020, diskutujeme o nákladech vzniklého stavu a navrhujeme řešení..
Problém se týká minimálně 466 zlodějů z jarního nouzového stavu odsouzených do konce roku 2020; celkový počet, zahrnující i další trestné činy a skutky z podzimního a zimního nouzového stavu, se pohybuje pravděpodobně mezi 1 000 a 1 500.. Jediným nástrojem, jak docílit spravedlivých trestů, je stížnost pro porušení zákona, kterou může Nejvyššímu soudu podat ministryně spravedlnosti..
Podání velkého počtu stížností lze provést efektivně: Identifikovat problematické případy lze jednoduše z databází, které Ministerstvo spravedlnosti vede.. První přínos z řešení tohoto problému je principiální: odstranění způsobené nespravedlnosti v trestání a naplnění zásady rovnosti v trestání..
Druhý přínos je ekonomický: Věznění stovek odsouzených po celou dobu přísného trestu, který jim neměl být uložen, je nákladné. Úsporu nákladů státu spojenou s vyřízením stížností a uložením mírnějších trestů odhadujeme v řádu 200 až 250 milionů korun.