Katetrizační implantace aortální chlopně (TAVI) je stejně jako všechny biologické chlopenní protézy spojena s užíváním antitrombotické terapie, jejímž cílem je minimalizovat riziko tromboembolických a ischemických příhod při nízkém výskytu krvácivých komplikací. Periprocedurální i dlouhodobá léčebná antitrombotická strategie byla v počátcích této metody převzata od terapie po perkutánních koronárních intervencích bez jakékoli dostupné evidence.
Současná doporučení antitrombotické terapie u pacientů postupujících TAVI jsou založena na zkušenostech a konsensu expertů, přičemž používání antitrombotické terapie v klinické praxi se často dle různých pracovišť liší. Cílem tohoto článku je poskytnout přehled současných poznatků týkajících se optimální antitrombotické strategie pacienta po TAVI.
První data z randomizovaných studií směřují spíše k méně intenzivní monoterapii; v případě pacientů bez indikace k antikoagulaci k monoterapii aspirinem a v případě pacientů s indikovanou antikoagulační terapií pouze k antikoagulaci samotné. Je však třeba vyčkat na potvrzení těchto dat v dalších studiích a také v delším časovém horizontu.