Rozhodování o volbě specializace mezi lékaři v předatestační přípravě v dospělé a dětské a dorostové psychoatrii v České republice
Abstrakt
Cíl: O psychiatrii a dětskou a dorostovou psychiatrii je mezi absolventy lékařských fakult malý zájem. Cílem naší studie bylo porozumět faktorům, které ovlivnily rozhodování lékařů stát se psychiatry či dětskými a dorostovými psychiatry.
Materiál a metoda: V tomto kvalitativním výzkumu jsme realizovali polostrukturované rozhovory s lékaři v předatestační přípravě oborů Psychiatrie a Dětská a dorostová psychiatrie v ČR. Výběr účastníků studie byl záměrný.
Analytický rámec vycházel z konceptu dynamiky kariérní volby u studentů medicíny. Výsledky: Výzkumný soubor zahrnoval 21 lékařů: 14 v oboru Psychiatrie (8 žen a 6 mužů) a 7 v oboru Dětská a dorostová psychiatrie (4 ženy a 3 muži).
Délka předatestační přípravy se pohybovala mezi 4 měsíci a 5 lety. Identifikovali jsme 15 faktorů, které jsme kategorizovali do 4 základních okruhů: charakteristiky a hodnoty lékařů, kariérní potřeby během rozhodování o výběru specializace, vnímání oboru psychiatrie / dětské a dorostové psychiatrie a faktory setrvání v profesi.
Závěr: K základním motivačním faktorům patří práce s pacientem založená na komunikaci a navázání vztahu, dále komplexní povaha oboru, který propojuje somatickou, farmakologickou a psychoterapeutickou péči, a zahrnuje i sociální a soudní problematiku. Z praktického hlediska se psychiatrie během rozhodování zdála být oborem, kde je méně stresu, víc času na pacienta, diagnostiku a terapii, ale i na osobní život.
Specifickým motivačním faktorem pro obor dětská a dorostová psychiatrie je vztah k dětem; s motivací pracovat s dětmi nastupují studenti často již na lékařskou fakultu. Dětští a dorostoví psychiatři oceňují zejména bezprostřednost a hravost dětí a to, že jsou na začátku vývoje a lze u nich dosáhnout velkých změn.
Volbu dětské a dorostové psychiatrie ovlivnily i pragmatické důvody, a to pracovní uplatnění v situaci nedostatku dětských a dorostových psychiatrů. Dotazovaní oceňovali možnost intelektuálního rozvoje, jelikož dětská psychiatrie nabízí málo probádaná témata.
Odrazujícími faktory jsou společenské předsudky, které jako reakci svých rodičů přiznala polovina dotazovaných bez ohledu na jejich profesi. Se stigmatizací ze strany pedagogů se lékaři setkávali již během studia medicíny.
Zásadním problémem je nedostatečná informovanost o existenci samostatného atestačního oboru Dětská a dorostová psychiatrie, včetně prakticky nulové expozice tomuto oboru během studia na lékařské fakultě.