Abstrakt
Různorodost a bohatost geometrických problémů v oblasti míry se velmi často omezuje na pouhé dosazování do předem neprozkoumaných vzorců. Příspěvek představuje několik podnětných úloh pocházejících z výukového experimentu realizovaného během šesti vyučovacích hodin ve dvou třídách 7. ročníků na běžné základní škole v Praze.
Výuka byla zaměřena na činnost žáků a byla plánována tak, aby jednotlivé aktivity byly co nejvíce různorodé a motivační, a především tak, aby měl žák možnost prozkoumat dostatečné množství izolovaných modelů k nalezení vztahu pro výpočet obsahu trojúhelníku a rovnoběžníku.