Abstract
Fenomén nezávislých kandidátů není ve slovenské komunální politice žádné novum. Na rozdíl od parlamentních krajských voleb, kde základním "nosičem" jsou především politické strany a jejich kandidáti na župana (slovenský výraz pro hejtmana) jsou většinou přímo spjaty s politickými stranami.
U komunálních voleb a speciálně u volby starosty je tomu právě naopak. Co tento fenomén znamená? Jak ho hodnotit? Co vede voliče k volbě nezávislých kandidátů? Kde jsou nezávislí kandidáti úspěšnější? Vždy před volbami vyvolávají u řady novinářů nezávislí (často se též používá označení občanští) kandidáti jisté kontroverze.
Pro některé novináře a analytiky byl fenomén nezávislého kandidáta neboli "občanského aktivisty" a priori podezřelý, viděli v něm totiž pragmatické rozhodnutí pro spolehlivější cestu do politiky (minimálně komunální) než přes stranické struktury. Na druhé straně zaznívaly hlasy na jejich obhajobu, které říkaly, že jejich motivy jsou spíše nezištné než kariéristické a že více občanského étosu by politice jen prospělo.
Nezávislí kandidáti ve většině případů bývají nezkušení a nemají oporu v žádné politické straně, která by jim mohla pomoci ve zvládnutí této funkce nebo je na ni připravit. Předmětem výzkumu je analýza podmíněnosti volebního chování a územního rozložení volební podpory u zvolených starostů z řad nezávislých na Slovensku.
Bude zkoumáno, kde je jejich podpora největší, zda nezávislý kandidát obhájí svoji funkci a jak se jejich podpora vyvíjí. Studie bude porovnávat nezávislé kandidáty a kandidáty nominované politickou stranou. Časové rozmezí bylo zvoleno mezi lety 2014 a 2018.
Důvodem ke zvolení tohoto rozmezí bylo to, že se jedná o ukončené volební období s největším zastoupením nezávislých starostů. V roce 2014 bylo z celkového počtu starostů 2 909 starostů zvoleno 1 104 nezávislých.