Abstract
Lyricko-epická skladba Karla Hynka Máchy Máj (1836) byla nepochybně interpretována již mnoha odborníky z nejrůznějších perspektiv. Tento příspěvek využívá metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku a klade si za cíl popsat, jakým způsobem jsou v Máji vyobrazena zvířata, a následně tento obraz porovnat s daty jazykovými (na základě analýzy frazeologie, etymologie, významu derivátů...) a folklorními (výskyt zvířete v lidových pohádkách, písních, pověstech...).
Mácha ve svém textu významně uplatňuje opozici tmy a světla, resp. černé a bílé barvy, která se odráží i ve výběru zvířecích druhů. Význačnou roli zde hrají především ptáci, ať už se jedná o "noční ptactvo" na jedné straně, či - často bílé - denní ptáky (např. čáp, labuť, husa) na straně druhé.
Vystupují zde však i další zvířata, např. kůň, žáby či svatojánské mušky. Příspěvek se pokusí ukázat, v jakých významových kontextech a kolokacích se zvířata v Máji objevují a jak se zapojují do sémantické výstavby celého textu.