Publikace na Filozofická fakulta |
2020
Abstrakt
Mezi hlavní témata Dantovy filozofie umění patřila otázka po definici umění. V roce 1997 Danto v knize Po konci umění vyčlenil dvě nutné podmínky pro existenci umění a k uměleckým dílům odkazoval jako ke vtěleným významům.
V roce 2013 se však rozhodl svou definici revidovat a rozšířil ji o podmínku bdělých snů. V tomto článku se zaměřím na kritiku Dantovy pozice z pera britského filozofa Diarmuid Costello, který soustavně poukazoval na to, že se Danto podmínce vtělení nevěnoval dostatečně, a že Dantův pojem interpretace vztah diváka k umění plně nevystihuje.
Costellovy výhrady srovnám s Dantovou podmínkou bdělých snů. Cílem mého textu bude zodpovědět otázku, zda Dantova revidovaná definice dokáže ve světle Costellovy kritiky obstát.