Roku 1934 došlo ze strany československé vlády k oficiálnímu uznání existence Sovětského svazu a mezi oběma státy byly navázány řádné diplomatické styky. Tehdejší ministr zahraničí, Edvard Beneš, proklamoval mimo jiné i důležitost prohloubení vzájemných kulturních vztahů.
Začalo se tedy s plánováním tzv. recipročních výstav mezi oběma státy, které měly představit vývoj a aktuální situaci sovětského umění v Československu a československou uměleckou scénu v Sovětském svazu. Organizace těchto výstav se dala nejprve označit za spolkovou, nakonec se z ní ale stala záležitost politická.
Cílem příspěvku je na základě archivního materi álu (politických zpráv, zápisů zasedání, dobového tisku a korespondence) zrekonstruovat především plánování těchto výstav, jejich realizaci/nerealizaci, problémy s cenzurou na obou stranách, a také přijetí výstavy československého umění v SSSR nejen kulturní, ale i širokou veřejností.