Článek představuje teoretická východiska a hypotézy budoucí doktorské práce vycházející z předpokladu, že kontakt neslyšících a slyšících osob v mezinárodním prostředí vyžaduje přítomnost tlumočníka. Vzhledem k tomu, že počet tlumočníků schopných tlumočit přímo mezi národním znakovým a cizím mluveným jazykem je velmi omezený, vyvstává nutnost využívat tlumočení s pilotáží, která může vést k vyššímu počtu významových posunů než přímé tlumočení, přičemž povaha těchto posunů závisí na modalitě používaných jazyků (mluvený X znakový). Článek dále naznačuje metodiku zamýšleného výzkumu.