Příspěvek se snaží o mozaikovitý popis arabštiny, semitského jazyka s více než 300 miliony mluvčích, z několika hledisek. Představuje arabskou jazykovou situaci, kterou charakterizuje diglosie, a poukazuje na některé její důsledky.
Následně se obrací k jednotlivým jazykovým rovinám (zvukové, grafické, morfologické i syntaktické) a zaměřuje se na odlišnosti a podobnosti češtiny s arabštinou. Příspěvek si klade za cíl upozornit na některé problémy, které mohou nastat u mluvčích arabštiny při učení češtiny, a nastínit jejich původ.