V polovině 50. let 19. století došlo ke jmenování krajských konzervátorů Ústřední komise pro zkoumání a zachování stavebních památek ve Vídni (k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale in Wien), mezi nimiž byl ustaven jako první Jan Erazim Vocel, konzervátor pro hlavní město Prahu.
Posléze se Ústřední komise rozhodla jmenovat architekta Bernharda Gruebera na post korespondenta pro Čechy, který má přispívat k činnosti konzervátorů. Jedním z příkladů vzájemné součinnosti konzervátora a korespondenta vykresluje případ lokality Tetín (okres Beroun).
V letech 1856-1857 se Tetín dostal do hledáčku jmenovaných mužů v souvislosti s opravami interiéru kaple sv. Kateřiny.
Při té příležitosti byla provedena obhlídka terénu, o níž se dochovala korespondence. Bernhard Grueber sepsal rozsáhlý technický popis zdejšího hradiště.
Zmíněná spolupráce památkářů-průkopníků nepředstavuje pouze kapitolu ze života památky, ale vykresluje i patrné rozdíly v zaměření, přístupu a schopnostech obou postav - architekta Gruebera a archeologa-muzejníka Vocela.