Článek se zabývá nepoužitelností vnitrostátní úpravy ustanovení §254a daňového řádu platného v období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 z důvodu rozporu s právem Evropské unie. Ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1 Afs 445/2019-47 má daňový subjekt i v případě daňové kontroly plný nárok na úrok z vratitelného přeplatku podle § 155 odst. 5 daňového řádu. Článek poukazuje na aplikovatelné principy Společného systému daně z přidané hodnoty, zejména princip neutrality a efektivity, a nastoluje i otázku souladu následné novelizované právní úpravy od 1. července 2017 s evropským právem.