Abstrakt
Publikace Edukace jako nástroj prevence sociální exkluze v Ústeckém kraji je závěrečným výstupem z vědecko-výzkumného projektu, který byl finančně podpořen Ústeckým krajem. Od roku 2017 tým pracovníků Katedry pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (PF UJEP) realizoval celkem čtyři výzkumné fáze.
V jednotlivých etapách byla zpracovávána rozmanitá tematika související s překonáváním negativních důsledků sociálních problémů a sociálního vyloučení specifických skupin obyvatel Ústeckého kraje ze socio-ekonomických procesů a aktivit. Do výzkumných aktivit (zejména sběru dat v terénu) byli významným způsobem významným způsobem zapojeni také studenti PF UJEP, kteří se ve sv ých kvalifikačních pracích (bakalářských i diplomových) zabývali konkrétními tématy souvisejícími s touto problematikou.
Dílčí i finalizované výsledky byly průběžně prezentovány na mezinárodních konferencích a publikovány jako studie v odborných periodicích, případně dokonce ve formě ucelený odborných monografií. Důraz byl také kladen na prevenci syndromu vyhoření, získávání a rozvíjení profesních kompetencí se zaměřením na oblast didaktickou, ale i psychosociální a legislativní. zapojeni také studenti PF UJEP, kteří se ve svých kvalifikačních pracích (bakalářských i diplomových) zabývali konkrétními tématy souvisejícími s touto problematikou.
Dílčí i finalizované výsledky byly průběžně prezentovány na mezinárodních konferencích a publikovány jako studie v odborných periodicích, případně dokonce ve formě ucelený odborných monografií. Důraz byl také kladen na prevenci syndromu vyhoření, získávání a rozvíjení profesních kompetencí se zaměřením na oblast didaktickou, ale i psychosociální a legislativní. Ústecký kraj patří mezi strukturálně postižené regiony s vysokým výskytem sociálně vyloučených lokalit, s vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a zároveň vysokým podílem osob pouze se základním vzděláním mezi dlouhodobě nezaměstnanými.
Problémy týkající se nedostatečné vzdělanosti obyvatel Ústeckého kraje uvádějí všechny koncepční a strategické dokumenty, které se zabývají udržitelným rozvojem a vzděláváním. Mezi slabé stránky patří mj. již zmíněná vysoká nezaměstnanost, nízká ochota k osobnímu rozvoji, nezájem o neformální vzdělávání a neochota účasti v dalším, zejména profesním vzdělávání (Veteška, Kříž a Koubek, 2020).
Nízký sociální kapitál obyvatel je tak dalším strukturálním faktorem, který negativně ovlivňuje socioekonomický rozvoj regionu, ale například také vzdělávací výsledky žáků v kraji. V rámci poslední, čtvrté fáze realizace se řešitelský tým pod odborným vedením prof.
Jaroslava Vetešky zaměřil na dokončení výzkumu vybraných faktorů ovlivňujících další vzdělávání dospělých osob, a to především s ohledem na možnosti jejich uplatnění (integrace) ve společnosti a na trhu práce v rámci Ústeckého kraje (první výzkumná oblast). Cílem výzkumných aktivit bylo identifi kovat a následně analyzovat klíčové faktory a determinanty ovlivňující rozvoj a potenciál jedinců v socioekonomickém a sociokulturním kontextu.
Jednalo se zejména o oblast vzdělávání, zaměstnávání (kvalifikační charakteristiky), ekonomickou (aktuální finanční situaci), užívání návykových látek, bydlení (v sociálním a rodinném kontextu), prevenci delikventního a kriminálního chování5 a změnu sebepojetí - pohled na budoucnost zvláště z perspektivy sociálního a kulturního kapitálu - u mladých dospělých žijících v sociálně vyloučených oblastech. Počet sociálně vyloučených lokalit, podobně jako celkový počet jejich obyvatel, je v Ústeckém kraji nejvyšší ze všech regionů v České republice.
Např. jen ve městě Ústí nad Labem se nachází několik sociálně vyloučených lokalit - jedná se především o Předlice, Nový Svět, Střekov, Krásné Březno a Mojžíř, další jsou např. v Krupce, Litvínově a Mostu. Tomuto závažnému, širokému a multidimenzionálnímu tématu je věnována. kapitola s názvem Problematika sociálního vyloučení v České republice.
Dle dlouhodobých poznatků od neziskových organizací a relevantních institucí městské exekutivy v Ústí nad Labem je sociální vyloučení spojeno hlavně s vysokým zastoupením osob s předlužením, probíhající či hrozící insolvencí, exekucemi, nezaměstnaností a výrazným počtem osob pobírajících dávky hmotné nouze. Další hrozbou je užívání návykových a psychotropních látek.
Dále ke specifikaci výzkumných oblastí přispěly hloubkové rozhovory se zástupci neziskových organizací, působících v sociálně vyloučených lokalitách. V terénu byla zkoumána informovanost (vč. motivace) a možnosti účasti na dalším vzdělávání (ať již ve formě kvalifikační, rekvalifikační, normativní, zájmové či v rámci občanského vzdělávání).
Výzkumný tým se dále zaměřil na zpracování podrobné a relevantními daty podložené charakteristiky andragogických instrumentů využitelných v rámci snah o integraci jedinců ohrožených sociálním vyloučením do společnosti, ve vazbě na paradigma celoživotního učení. Další oblastí výzkumných aktivit byla konceptualizace kompetencí a gramotností dospělých jedinců nezbytných pro uplatnění se na trhu práce a také v současné postmoderní společnosti.
V neposlední řadě byly doplněny a zpracovány výsledky dílčích výzkumných aktivit ve specifických oblastech (např. v oblasti psychosociálních a andragogických aspektů poradenství, v oblasti penitenciární a postpenitenciární péče, v oblasti realizace sociálních intervencí ve smyslu prevence sociálního vyloučení), které jsou uvedeny ve. kapitole Možnosti a výzvy dalšího vzdělávání dospělých v podmínkách sociálního vyloučení. Druhá část výzkumného týmu, pracující pod odborným vedením dr.
Zdeňka Svobody a dr. Ladislava Zilchera, realizovala více než tříletý periodický výzkum vybraných podmínek a také potřeb pedagogických pracovníků mateřských a především základních škol v Ústeckém kraji.
Mezi akcentovaná témata patřily například postupné prosazování principů společného (inkluzivního) vzdělávání6, edukace žáků s potřebou podpory ve vzdělávání (se speciálními vzdělávacími potřebami) či edukace specifické cílové skupiny žáků ohrožených negativními důsledky sociálního vyloučení, školním neúspěchem a následným předčasným odchodem ze vzdělávání (výsledky uvedených výzkumných aktivit jsou shrnuty v 1. kapitole s názvem Hodnocení vybraných aspektů legislativních změn a inkluze ve vzdělávání). Návazné poznatky, věnované pedeutologickým aspektům sociální distance vůči lidem s postižením, jsou shrnuty v přehledové monografii dr.
Zilchera7. Jedna část výzkumných aktivit mířila rovněž do oblasti náhradní výchovné péče, konkrétněji do prostředí dětských domovů se školou a výchovných ústavů.
Zde byly analýze podrobovány strategie pedagogických pracovníků v oblasti prevence a řešení chování dětí s agresivním projevem. Doplňme, že dosažené výsledky a zjištěné poznatky mohou sloužit také v oblasti základního a středního školství v Ústeckém kraji, a to zejména v praxi výchovných poradců a metodiků primární prevence rizikového chování na školách či při řešení projevů agrese u žáků.
Tento typ chování lze dle výsledků (nejen) našich výzkumných aktivit považovat za jedno z palčivých témat pedagogické praxe ústeckého regionu. V rámci 2. kapitoly s názvem Kariérové poradenství a prevence předčasných odchodů ze vzdělávání jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření, které bylo tematicky orientováno na problematiku analýzy postupů kariérového poradenství využívaného na vybraných základních školách s vyšší koncentrací žáků se socioekonomicky znevýhodněného či sociokulturně odlišného prostředí.
Tato cílová skupina je výrazně ohrožena školním neúspěchem, podobně jako předčasným odchodem ze vzdělávání, což jednoznačně potvrzují také výsledky našich výzkumných aktivit. V rámci jejich realizace se výzkumný tým zaměřil především na analýzu pojetí, obsahu, ale také personálního zajištění kariérového poradenství (včetně využívaných metod a forem práce a realizovaných aktivit), problematiku kooperace s rodiči (zapojení rodičů do procesu kariérového poradenství) či mapování spolupráce s dalšími institucemi a subjekty v oblasti kariérového poradenství.
Výrazná pozornost byla věnována také problematice předčasných odchodů ze vzdělávání (a to zejména ve smyslu identifikace rizik a možností prevence v dané oblasti) a možnostem zkvalitnění procesu kariérového poradenství na základních školách. Text kolektivní monografie má ambici představit sledovaná témata v jejich sociální šíři a lidské hloubce.
Dále pak zřetelně poukázat na to, jak někdy může být nelehké obstát v různých rolích, pod vlivem znevýhodnění či diskriminace a jak zásadní může být pomoc odborníků - sociálních pedagogů, sociálních pracovníků, speciálních pedagogů, vychovatelů, poradců a andragogů. Výchovu a vzdělávání v kontextu výše uvedeného považujeme za signifikantní nástroje předcházení sociálnímu vyloučení, cílené intervence a poradenství pro jedince ohrožené sociální exkluzí nebo již