Vzpomínky manželky Sergeje Mironova, vysoce postaveného čekisty a diplomata, zapsané její přítelkyní Mirou Jakovenkovou, kolísají mezi autobiografií a románem. Specifická, apolitická strategie ženskosti umožnila Mironovové dostat se mezi režimní smetánku a stejně tak dobře přežít v karagandském gulagu.
Esej o podobách "antihrdinského" svědectví doprovází v čísle 2/2021 rozsáhlá ukázka z připravované knihy Agnessa, kterou autorka eseje redakčně připravila do tisku.