Abstrakt
Tato přehledová studie popisuje nejčastěji zkoumané kognitivní zkreslení u psychotických onemocnění - unáhlené závěry. Toto zkreslení odkazuje k odchylce v usuzování, kdy u pacientů pozorujeme, že docházejí k úsudku na základě menšího množství informací, než jaké potřebují zdravé i psychiatrické kontroly.
Metodologie měření tohoto kognitivního zkreslení je v současnosti velmi roztříštěná - používají se různé varianty původní experimentální úlohy i dotazníkové metody, což s sebou nese řadu problémů, kterým se v článku věnujeme. Výzkumné studie popisují přítomnost tohoto kognitivního zkreslení napříč celým psychotickým kontinuem - od zdravých kontrol se subklinickými příznaky bludné ideace přes zdravé sourozence pacientů po chronické pacienty.
Unáhlené závěry jsou nejčastěji zkoumány ve vztahu k bludům, existuje však diskrepance mezi výsledky metaanalýz a longitudiálních studií na toto téma. Stejně tak dosud není jasné, jak spolu souvisí neurokognice a toto kognitivní zkreslení. Článek představuje i nejčastěji hypotetizované mechanismy, které se podílejí na vzniku unáhlených závěrů.
Poslední část je věnována možnostem a efektivitě tréninku metakognice, který by mohl vést ke snížení unáhlených závěrů a potenciálně k nefarmakologickému ovlivnění bludů a dalších pozitivních symptomů.