Empirický obrat v řadě odvětví lingvistiky přinesl zvýšený zájem o jazyková data, a to jak z hlediska jejich sběru a analýzy, tak z hlediska možností jejich publikování. Díky digitální revoluci je vědecká práce s daty výrazně snazší než dříve a existují také nové způsoby, jak data archivovat i zpřístupňovat širšímu publiku.
Digitalizace však nemá sama o sobě přímý vliv na vytváření primárních jazykových dat a na otázky s tím spojené, zvláště pokud jde o data z terénního výzkumu. Vzhledem k tomu, že tento rozměr bývá přehlížen a hrozí, že by v diskusi mohl zůstat opomenut, představíme ve svém přísp ěvku několik zkušeností z dřívější doby analogové, které mohou zveřejňování dat do jisté míry zkomplikovat.