Abstrakt
Cílem práce je na základě porovnání situace ve čtyřech evropských vzdělávacích systémech (Anglie, Francie, Norsko, Polsko) poukázat na možnosti, ale i rizika spojená s evaluací škol na základě přidané hodnoty. Přístupy jednotlivých zemí jsou porovnány podle předem určeného souboru kritérií.
Zdrojem dat je technická dokumentace o modelech přidané hodnoty, webové portály pro zveřejňování výsledků a texty o vývoji modelů a využívání dat o přidané hodnotě. Preferovaným zdrojem dat pro výpočet přidané hodnoty jsou standardizované testy či zkoušky.
Dostupnost dat ovlivňuje volbu vzdělávacího stupně, hodnocených vzdělávacích oblastí (předmětů) i zařazení kontextových proměnných. Při zveřejňování přidané hodnoty země brání otevřenému srovnávání škol, netvoří žebříčky a přiznávají statistickou nejistotu spojenou s měřením.
Informace o přidané hodnotě slouží jako zpětná vazba školám. Indikátory přidané hodnoty jsou spravedlivým ukazatelem vzdělávacího přínosu škol, s jejich zaváděním jsou však spojena rizika jako vynechání důležitých proměnných kvůli nedostupnosti dat, nedostatek odborných kapacit pro implementaci a rozvoj metody a malá využitelnost pro zlepšování kvality vzdělávání.