Abstrakt
Úvod: Vývoj ideálního krytí pro oblast hojení ran je stále nevyřešeným problémem. Díky rozvoji techniky elektrostatického zvlákňování se do popředí výzkumného zájmu dostaly polymery ve formě nanovláken.
Moderním a velice slibným obvazovým materiálem je netkaný textil na bázi nanovláken syntetického polymeru polylaktidu (PLA). Cílem práce bylo posouzení regeneračních schopností PLA na standardizované ráně prasečího modelu a naše výsledky porovnat s literárními údaji.
Metody: Na vytvořené standardizované rány na prasečím modelu jsme aplikovali nanovláknové obvazy na bázi PLA. Třetí, desátý, sedmnáctý a dvacátý čtvrtý den od tvorby defektu jsme ránu převázali za současného odběru tkáně k histopatologickému vyšetření.
Průběžně jsme monitorovali hladiny sérových proteinů akutní fáze zánětu. Výsledky: PLA stimuloval zánětlivou reakci.
Od třetího dne narůstala tloušťka fibrinové vrstvy s granulocyty. Maximálních hodnot dosáhla desátý převazový den (průměr 340 μm), zároveň kulminovala hladina sérového amyloidu A jakožto markeru zánětu.
Jednotlivé fáze hojení se vzájemně prolínaly. Největších hodnot tloušťky granulační tkáně s buněčným vazivem (průměr 8463 μm) bylo docíleno sedmnáctý den.
Dvacátý čtvrtý den byly defekty makroskopicky zhojeny s průměrnou vrstvou reepitelizace 9913 μm. Závěr: Nanovláknový obvaz na bázi PLA potencuje zánětlivou, proliferační i reepitelizační fázi hojení.
Jeho struktura dokonale napodobuje stavbu a funkci extracelulární matrix a slouží jako 3D síť pro růst a interakci buněčných elementů. Mimo biokompatibilitu disponuje PLA unikátní schopností dvoufázové biodegradace.
Je slibným materiálem pro výrobu převazových materiálů. Většina dostupných studií byla provedena in vitro.
Dosud chybí in vivo srovnávací studie, přibližující použití PLA k denní praxi.