Právní úprava veřejnoprávních oprávnění jako reflexe ochrany oprávněných zájmů účastníků trhu s elektřinou a plynem
Abstrakt
Předkládaný článek cílí na relativně neuralgická místa právní úpravy energetického práva, která výrazně a nejviditelněji zasahují především do soukromých práv vlastníků nemovitostí v poloze projevu nadřazenosti veřejného zájmu na zásobování elektřinou a plynem nad individuálními právy konkrétních fyzických a právnických osob - vlastníků nemovitostí přetnutých dráty, obtížených sloupy a stožáry, ale také na první pohled "neviditelnými" podzemními plynovody i podzemními elektrickými vedeními nízkého napětí. Záměrem příspěvku je upozornit na právní instituty veřejného práva obsažené v EnerZ1, jež v mnohém determinují a limitují výkon vlastnických, ale i užívacích a požívacích práv k nemovitostem, a to především ve prospěch provozovatelů takové technické infrastruktury, byť se neomezuje jen na ně.
Jedná se tak o určitá zvláštní veřejnoprávní oprávnění k cizím, právně zatíženým nemovitostem, respektive o jiná práva, která jsou ověnčena puncem ochránce veřejného zájmu prioritní povahy, čili zájmu na bezpečném a spolehlivém provozování licencovaných činností v energetice, případně na podpoře určitých zásadních zájmů všech zákazníků na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu. Článek rovněž v některých případech zdůrazňuje limity výkonu práv této obecně prospívající povahy ve střetu se zájmem jednotlivce na nerušeném výkonu jeho vlastnických práv k zasaženým nemovitostem či jiným předmětům vlastnického práva. Zabývá se však i efektivitou a smysluplností jejich právní úpravy při prováděné interpretaci EnerZ.