Abstrakt
Cíl: S pacienty s příznaky pánevní neuropatické bolesti se setkávají obvodní lékaři, chirurgové, urologové, neurologové a gynekologové. Správná diagnostika vyžaduje specifické znalosti ze všech zmíněných oborů.
Zaměřujeme se na pacienty, kteří trpí chronickou i akutní pánevní bolestí s přidruženými funkčními poruchami, jako jsou dysurie, urgence, dyspareunie, poruchy mobility končetin či hypestezie. Žádný z těchto příznaků nemá neurogenní postižení jako nejčastější příčinu. Po vyloučení běžných etiologií a špatné odpovědi na konvenční způsoby léčby jako fyzioterapie a analgoterapie se ošetřující lékaři často v diagnostickém procesu zastaví a označí onemocnění za idiopatické a neléčitelné.
Cílem tohoto článku je představit nejčastější nozologické jednotky a robustní diagnostický algoritmus, který má za cíl přesně popsat typ a úroveň postižení. Metodika: Literární rešerše databáze Pubmed, Science direct, Medline a zdrojů mezinárodní neuropelveologické školy.
Závěr: Chronická pánevní bolest postihne během života až sedminu žen. Diagnostika je mimo případy evidentní pooperační etiologie často zdlouhavá a nepřesná pro nespecifickou symptomatiku.
Neuropelveologický diagnostický algoritmus prokazatelně zkracuje dobu stanovení správné diagnózy, a tím i léčebné intervence.