Extenzivní stadium malobuněčného plicního karcinomu patřilo dlouhou dobu k onemocněním se špatnou prognózou a stagnací ve vývoji nových léčebných možností. V poslední době se toto snaží změnit imunoterapie.
Nejprve ukázala několik nadějných výsledků ve vyšších liniích léčby, které se však zatím nepotvrdily studiemi fáze III. Nakonec si našla místo v první linii léčby.
Zde svoji účinnost prokázaly dvě molekuly podávané spolu s tradiční platinou a etoposidem. Ve studii s atezolizumabem bylo dosaženo poměru rizik (HR) pro celkové přežití (OS) 0,70, ve studii s durvalumabem pak HR pro OS dosáhlo hodnoty 0,75.
Tyto léčebné kombinace sice mají stále daleko k úspěšné léčbě většiny pacientů s pokročilými malobuněčnými plicními karcino-my, ale na druhou stranu znamenají jistý průlom po mnoha letech čekání na nové léčebné možnosti.