Abstrakt
Po dobu své více než padesátileté existence, a obzvláště od 90. let minulého století, získal žánr neoviktoriánské prózy popularitu, prestiž a čtenářskou obec nejen v Británii, ale po celém světě. Jeho definice a vymezení však v posledních třech dekádách prošly vývojem, který zahrnuje hned několik proměn.
Román Severní vody (2016) Iana McGuirea se odehrává ve viktoriánské Anglii a vypráví příběh podvodné velrybářské výpravy za polární kruh. Ačkoliv jeho vyobrazení konfliktu mezi dobrem a zlem, či přesněji řečeno mezi chybující zodpovědností a naprostým sobectvím, navazuje spíše na conradovskou tradici než na střední proud viktoriánského románového vyprávění, tento článek argumentuje, že tento román ve skutečnosti představuje osobitý příklad neoviktoriánské prózy, který odpovíd á novějšímu vývoji tohoto žánru.