Abstrakt
Proces adaptace ve vzdělávacím systému byl dosud v české akademické reflexi studován výhradně v souvislosti s adaptací dětí. Článek tematizuje adaptaci rodiče a dává ji do souvislosti s utvářejícím se vztahem mezi rodičem a školou. Teoreticky se stať opírá o odbornou literaturu konceptualizující adaptaci, vztah rodiče a školy včetně partnerství a možné role rodiče.
Empiricky staví na analýze deníkových záznamů 14 informantek, které mapují prvních 12 týdnů docházky jejich nejstaršího dítěte do veřejné mateřské školy v České republice. Analýza ukazuje, že s perspektivou rodiče proces adaptace v mateřské škole příliš nepočítá.
Na ustavení role "rodiče dítěte v mateřské škole" má zásadní vliv průběh adaptace dítěte a dále požadavky, očekávání a podpora ze strany mateřské školy. Rodičovská role po období adaptace je typická relativně úzkým zájmem rodiče o jeho dítě, omezenou ochotou rodiče řešit s mateřskou školou své problémy či pochybnosti, minimalizací rodičovské iniciativy, spolehlivým plněním provozně-materiálních požadavků a základním uznáním prostředí mateřské školy i s jeho omezeními.