Vliv poznatků pedagogického výzkumu na politické rozhodnutí je vždy zprostředkovaný a působí, pokud ho jednoznačně legitimizuje. Legitimita rozhodnutí je dána silnými "kognitivními základy", tj. přesvědčivostí poznatků, které jsou politiky uznány, pokud jsou v souladu se sdílenou referenční hodnotou společnosti.
Na příkladu zavádění inkluzivního vzdělávání v ČR je identifi kováno slabé propojení klíčového konceptu modifi kovatelnosti s referenční ideou rovnosti šancí. Zprostředkovateli kognitivního jádra změny se nestali výzkumníci, ale tzv. experti zdůrazňující organizační překážky vzdělavatelnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole.
Jejich hlasy byly zesíleny médii a v důsledku vedly k tomu, že poznatkové jádro reformy bylo potlačeno. Kognitivní základy změny spočívaly v konfrontaci možností a limitů změnitelnosti dispozic žáků s konceptem vrozených a stabilních dispozic.
Na scéně tak zůstal jen spor o abstraktně humanistickou podobu rovnosti šancí.