Kniha Zásvětí na cestě k proměně. Od mýtů až po soudobý román se ve své I. části zabývá paralelními světy, posmrtným životem v různých náboženských systémech, vztahy snů a smrti aj.
Ve II. části směřuje výklad od podob zásvětí v antických mýtech (s motivem sestupu do podsvětí), eposech a pohádkách k jeho dalším podobám v baroku a romantismu. Od nich se přechází k literárním dílům 20. a 21. století, především k těm z nich, která se na onom světě z větší části odehrávají, barvitě a detailně jej popisují a metaforicky vyjevují jeho povahu.
Zásvětí je přitom pojímáno nejen jako prostor, ale i jako dimenze vědomí prostupující hmotnou skutečnost. Může se zdát paradoxní, že postavy nikoli ve světě, ale právě v zásvětí, kde se ocitly po smrti, dostávají možnost porozumět svému předchozímu životu.
III. část je věnována poetice času, postav, především však prostoru - jeho podobné uspořádání v analyzovaných dílech totiž odkazuje k archetypální podstatě zásvětních příběhů a současně k naději, že lidský život pokračuje po smrti v různých podobách mimo fyzické tělo (v "těle" jiném) a pobyt v zásvětí může člověka vést ke komplexnějšímu poznání a k vyššímu vědomí.