Müllerova velká mapa Čech s titulem MAPPA GEOGRAPHICA REGNI BOHEMIAE...(1722) byla velmi žádaná, drahá a nesnadno dostupná zvláště po rozšíření zvěsti o zničení původních tiskových desek. Proto není překvapivé, že vznikaly rukopisné kopie nejen velké, ale i střední mapy s upraveným názvem MAPPA CHOROGRAPHICA novissima et completissima TOTIUS REGNI BOHEMIAE... podle J.
W. Wielanda (1726, 1751).
V Mapové sbírce PřF UK se dva takové originály zachovaly. První velká mapa Českého království je neotřele koncipována na 30 listech, místo původních 25 mapových sekcí. Úvodní mapová sekce s vedutou Hradčan se nedochovala.
Titul díla byl rozdělen do dvou mapových sekcí. Parerga jsou mistrovskými variacemi na Reinerovo téma.
Na dolním okraji jedné sekce se objevily poznámky ke statistice sídel a obyvatelstva převzaté z desek zemských z roku 1695. Obsahově mapa napovídá o době vzniku po josefínských reformách, což se projevuje i v mapové legendě.
Ta má místo 48 pouze 39 mapových znaků. Chybí zde královská koruna pro upadající moc královských měst, ale také biskupství.
Kvalitní ruční papír obsahuje velký filigrán sv. Petra z papírny v kladských Dušnikách.
Dílo sloužilo pravděpodobně k výuce mladých šlechticů. Druhým zajímavým dokumentem je rukopisná kopie Wielandovy úpravy Müllerovy mapy Čech z roku 1726.
Tentokrát se neznámý autor držel původního rozvržení do 25 mapových sekcí. Zásadní změnou poměrně přesně reprodukované mapy je použití krajinných šraf pro pohoří.
V mapových sekcích se také projevují aktualizace mapového obsahu, které jsou patrné zejména u rybníků. Vyskytuje se zde také město Terezín založené až roku 1780.
Mapy jsou poškozené častým použitím. Vzorem pro doprovodnou výzdobu byly stejně jako u předešlého originálu původní kresby Václava Vavřince Reinera, ale jejich reprodukce jsou velmi naivní.
Autorka předpokládá, že se jednalo o vojenskou mapu, neboť důstojníci nedostávali mapové podklady až do napoleonských válek a museli si je tedy obstarat sami. Oba rukopisy budou podrobně představeny veřejnosti.