Abstrakt
Výzkum sledoval, k jakým změnám v pedagogických procesech a jejich podmínkách dochází v mateřské škole po změně spojené s úpravami Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání se zaváděním společného vzdělávání do škol. Cíle zpracování výzkumného šetření pro potřeby vzdělávací politiky vymezujeme ve dvou aspektech: (1) Strukturovat data do klíčových kategorií tematizujících zkušenosti, názory a představy pedagogů MŠ vázané na společné vzdělávání. (2) V interpretační úrovni vyzdvihnout oblasti podstatné pro dobrý průběh společného vzdělávání v MŠ.
Teoretickým východiskem se stala koherence mezi hodnotami osobnostně rozvíjejícího přístupu k vedení dítěte v MŠ a mezi hodnotami společného vzdělávání. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor.
Vzorek tvořilo 10 MŠ z Prahy a 10 MŠ z Jihočeského kraje. Data byla zpracována do případových studií jednotlivých škol a následně do hromadné studie.
Výsledky jsou strukturovány do čtyř témat: (1) podmínky v rovině názorů dotazovaných pedagogů MŠ; (2) podmínky v rovině vnějších okolností práce MŠ jako instituce; (3) pedagogické procesy: změna jejich organizace, organizace tříd/skupin, koncepce práce, péče o klima, povinné předškolní vzdělávání. (4) Do modelu MŠ implementující společné vzdělávání. Závěry se týkají podmínek, které instituce, jako je MŠ, potřebuje pro společné vzdělávání.
Strukturujeme je do pěti oblastí doporučení pro vzdělávací politiku: (1) podpora orientace na osobnostně rozvíjející přístup při vzdělávání dítěte v kurikulárních dokumentech; (2) vzdělávání pedagogických pracovníků; (3) počet dětí vázaný na počet osob, které o ně mohou pečovat a rozvíjet je; (4) spolupráce MŠ s poradenskými pracovišti mimo školu; (5) podpora rodin, zvláště znevýhodněných.