Abstrakt
Mapy nebeské sféry patří mezi méně tradiční kartografická díla. Typický vzhled těchto map, znázorňující severní a jižní hemisféru v azimutální projekci, použil Albrecht Dürer ve svém díle Imagines Coeli Meridionalis, vydaném v roce 1515.
Velkou popularitu zaznamenaly mapy nebeské sféry zejména v 17. a 18. století, kdy došlo k systematizaci a katalogizaci hvězd. Začal se používat nový způsob značení písmeny řecké abecedy podle jejich jasu, probíhalo mapování dalších nebeských těles, především Měsíce, vznikaly mapy astronomických jevů.
Staré mapy nebeské sféry jsou významným historickým dokumentem ilustrujícím vývoj postupného poznávání vesmíru, stávají se tak zákonitě předmětem širokého spektra analýz. Cílem tohoto posteru je přiblížit nové metody a postupy pro jejich automatizované kartometrické analýzy, umožnit identifikaci jednotlivých hvězd, vizualizovat a zhodnotit přesnost zákresu hvězd i souhvězdí.