Abstrakt
Článek se zaměřuje na motivy a trendy v držbě zlata centrálními bankami v posledních desetiletích. Zkoumá korelaci mezi nominální a reálnou cenou zlata a vybranými makroekonomickými proměnnými a finančními aktivy v průběhu finančních a hospodářských cyklů.
V této souvislosti nastiňuje investiční příležitosti do zlata pro centrální banky a další investory. Poukazuje také na rozdíly v držbě zlata mezi centrálními bankami vyspělých ekonomik (včetně těch, které mají rezervní měny) a centrálními bankami rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomik.
V závěru předkládá zdůvodnění postoje České národní banky, která se řadí mezi moderní centrální banky držící minimální množství rezervního zlata.